Napsali o nás

..... a našich vystoupeních na internetu, v tisku či jinde.

---

Roztoky - Odraz (č.1 / 2018 - strana 9)

Velké Přílepy - Přílepský Zpravodaj (č.1 / 2016) 

Český Rozhlas - Vltava a pořad "Slovo o hudbě" (10.2.2015) 

Tábor (2nd Czech IRG Conference - May 2013) - bulletin IRG č. 41  (drobnosti na str.3 a 24) 
and  International Reaction to Concert from The Scottish Rock Garden Club 

Náchod (týdeník 5+2 / prosinec 2012) - pozvání  a ohlasy  + 

Francie (La Voix - 12 Juillet 2012 - Le Tourneur)  

Francie (La Voix - 12 Juillet 2012)  a St.Sever na webu 

Žena a život (11 / 2012) 

Koncert v Praze 4 - Lhotce (Věstník č.5 / prosinec 2011) 

Koncert v Milevsku (Milevské listy č.41 / říjen 2011) 

Koncert v Králíkách (květen 2011)  

Koncert v Neratově (květen 2011) - v obrazech  a v textu   

Koncert v Praze 4 - Lhotce (Věstník č.1 / leden 2011) 

Koncert ve Fryštáku (prosinec 2010) 

---

Od příležitostného naslouchače z Praskoles (říjen 2009)

Když si řeknu Marika a capella, roztáhnou se mi ústa k takovému do pro někoho "přiblblého" úsměvu. Ale při pocitu štěstí se přece vždy člověk tak nějak usměje, že náhodný pozorovatel může zapochybovat o zdravém rozumu toho, kdo štěstí zažívá.

Na koncertě v Praskolesích dne 17. října jsem si ale uvědomil, že jsem v tom nebyl sám. Stejně se tvářili na členy sboru i na sebe navzájem i všichni, kdo v sychravém podvečeru do kostela svatého Mikuláše dorazili. Byla to sousedé, má žena, přátelé, kteří dorazili z Prahy, členové Praskoleské společnosti svatého Prokopa, a že jich bylo.

Mohu-li hovořit sám za sebe, a za koho jiného, že, tak dojem ze skladby koncertu, který byl dle slov mluvčí tělesa složen z letního repertoáru a doplněn nádhernou Lukášovou mší, byl prostě úžasný. Neslyšel jsem sbor poprvé, takže jsem věděl, že je skvělý. Ale praskoleský koncert utvrdil i svědky předchozích produkcí, že šéfka sboru dovede vnímat atmosféru místa, a dovede navázat s publikem úžasný kontakt. Písně veselejší, vážnější, tklivé, oduševnělé. A ten "sound"! Jak se umějí všichni výborní zpěváci podřídit celku. Sólisté si pak dovedou své příležitosti chopit! "Edukativní" skladba, kdy se všichni evidentně baví a publikum si to mohlo užít. Hm, tak to bylo opravdu něco.

Určitě by se dalo v superlativech pokračovat, ale toto jistě postačí. Snad jen dodám, že návštěvníci koncertů v praskoleském kostele svatého Mikuláše jsou zvyklí na vysokou úroveň a tento sobotní koncert se zařadil vedle těch nejlepších opravdu velmi dobře. Byl zde soubor Hradišťan, hrál zde Štěpán Rak, též sourozenci Ulrychovi, také Spirituál kvintet, sbor Geshem, to jen tak namátkou. A nyní v chladnou říjnovou sobotu to bylo opravdu opět nádherné. Snad se dá říci, že takovéto koncerty jsou nejen svátkem pro místní poměrně malou komunitu, ale i pro účinkující. Bylo to patrné i na členech souboru MACS i na účastnících.

Práce šéfky sboru, Mariky Divišové, není nenápadná, její dirigování, zpěv, i sólo, to prostě nenechá chladným ani sbor, ani auditorium!

A cestou z koncertu bylo slyšet od návštěvníků ne mnoho slov, nejčastější bylo "jé", nebo ó" a pak následovaly nadšené charakteristiky. Dík!

Josef D.

---

Adventní Marika "Ákapela" (prosinec 2008)

Už je nový rok 2009, a kde je advent? Jak ten čas letí! A přesto v uších stále zní ozvěna vánočního koncertu u sv. Jana Křtitele Na Prádle, nebo Na prádle? Každopádně ať tak nebo tak, sedmého prosince nebylo třeba mít v tomto kostelíku teplé spodní prádlo….

Mária Divišová, šéfka vokální skupiny Marika- A capella Singers, dokázala rozehřát plný kostel, ovšem bez nažhavení celé skupiny by to asi nešlo. Oduševnělý program složený z náročné klasiky i  "předvánočního" repertoáru uváděla neotřele a elegantně Anička G., i když je pisateli známo její příjmení, neuvádí je, neb by pak musel uvádět i ostatní, a ty si všechny nepamatuje. Takže obecně, mužští sólisté byli mužní a samozřejmí v tom dobrém slova smyslu. I dámy se neztratily. Klávesy OK, ale čelo, tedy violoncello, to si zaslouží více slov, jednak za zajímavé evoluce, které sympatický mistr převedl při upoutání podložky pod trn nástroje, aby mu neujížděl. A pak samozřejmě za hru. Je to nádherný nástroj, jehož tóny opravdu jsou "mluvou duše".

Určitě by se dalo vrstvit superlativy, ale snad postačí pro dokreslení atmosféry dodat, že se během produkce nikdo z posluchačů nevrtěl a všichni se tak nějak "předvánočně, betlémsky" usmívali. Dík, dík.

Na konec tedy velký pozdrav do Telče, Dačic a Slavonic, krásných míst, kde má tento soubor své kořeny!

Josef  D.

 

---

Četli jsme na oficiálním webu obce Radkov u Telče:

ADVENTNÍ KONCERT V RADKOVĚ (prosinec 2008)

V sobotu 13. prosince vystoupil v našem kostele pěvecký sbor Marika-A Capella Singers 
A co na to naši milí návštěvníci? 
Paní Marie z Dačic nám napsala: " Překvapilo mě, že je v Radkově tak velký kostel. Vesnička má kouzlo. Opravdu mě to oslovilo, myslím, že koncert splnil, co měl. Obdivovala jsem výkony zpěváků, ale i sbormistryně. Společně dokázali, že jsem byla tak vtažena do děje, že jsem vnímala skutečně jenom ty krásné hlasy. To se mi dlouho nestalo. Nejsem odborník, jsem laik. Potěšilo mě to, přineslo zážitek a zamyšlení k lidskému konání…."

Paní Marie z Telče :"…Užila jsem si krásný podvečer při adventním koncertu v Radkově. Sice mohu mluvit jen za sebe, ale myslím, že se to líbilo všem. Byla jsem překvapena, že i děti byly vzorné a soustředěné. Vše bylo vybrané s velkým vkusem a každý si mohl najít to svoje. Nejvíce se mi však líbila nádherně zazpívaná sóla Requiem od K. M. Webera a Ukolébavka R. Korsakova. Vím, dá to hodně práce s přípravami, zabere to spoustu času, ale stojí to za to. Skvěle jsem si to užila. Díky za pozvání. " ....

 

---

MACS - Koncert v Křemži (říjen 2008)

Dne 11. října jsem navštívil koncert dačicko-telčské pěvecké skupiny MARIKA-A Capella Singers ("MACS"), který se konal v sále radnice historiské Křemže u Českého Krumlova. A protože jsem při cestě do Křemže doprovázel jejich flétnistky, naskytla se mi příležitost zúčastnit se jejich generální zkoušky před samotným koncertem. Již dříve se na dačicku šířily zvěsti o existenci nového pěveckého tělesa, ale do této chvíle jsem neměl možnost si ho poslechnout.

Při zkoušce jsem poprvé poznal sbormistryni Máriu Divišovou (nikdo jí neřekne jinak než Marika), která na mne hned při prvním dojmu velmi zapůsobila svou schopností okamžitě ovládnout situaci. V průběhu zkoušky se ukázalo, že ne všechno zní tak, jak by mělo, tu a tam někdo zapomněl nastoupit nebo udělal chybu. Přesto celá zkouška proběhla v pohodě a bez nervozity - a s naprostou autoritativní převahou sbormistryně Mariky. Ta stále setrvávala v dobré náladě a přenášela ji na všechny přítomné.

I při této pro mne zprvu zdánlivě nezajímavé zkoušce jsem se dozvěděl spoustu cenných informací. Například o práci s dechem a jeho maximálním využití při zpěvu. Pro mne, jako pro trumpetistu, byla tato informace neméně důležitá, jako pro zpěváky, kteří, jak známo, mají tuto problematiku, vzhledem k používání vlastního hlasu, vyřešenu nejlépe.

Po zkoušce následovala asi hodinová odpočinková pauza, než začal samotný koncert. Již při nastupování souboru "MACS" na pódium a následně i při prvních tónech jsem nevycházel z úžasu. Jako by to nebyl ten "roztěkaný" sbor ze zkoušky, ale naprosto jiné "profesionální" těleso. Všichni byli soustředěni, upřeně hleděli na svoji sbormistryni - a ta jako by prostřednictvím nich sama zpívala.

Přes libozvučné úpravy českých, moravských a slovenských lidových písní se dostali až k dílkům velikánů, jako byli Josef Mysliveček a Antonín Dvořák a koncert vyvrcholil didaktickou skladbou F.F. Richarda Genee - Insalata Italiana, při které jsem si zopakoval velkou část italského názvosloví z prvního ročníku konzervatoře. Vše bravurně provedeno a zazpíváno s velikým citem.

Nutno vyzdvihnout i sólisty (též amatéry), jenž tento soubor ve svém středu má, a kteří svými sóly dotvářejí jeho celek a pozvedají úroveň souboru opět o stupínek výše. Jsou to sopránistky  N. Haklová a L. Janovská, altistka J. Schmidtmayerová, tenoristé J. Fiala a M. Lašťovička a basista J. Rybář.

Velmi bych vyzvedl sólové výkony v duetu N. Haklové a J. Schmidtmayerové v Nokturnu č. 2 a č. 3 (3. část) Josefa Myslivečka, a sólový výkon J. Schmidtmayerové v 2. části Biblických písních Antonína Dvořáka, které mě naprosto uchvátily. Klavírní doprovod K. Mikešové a doprovod několika skladeb provedený našimi flétnistami MDO Dačice - H. Maňasovou a K. Pokornou dotvářely celkový dojem z velmi kvalitního výkonu souboru.

Proto, pokud někde v hudebních nabídkách uvidíte nápis MARIKA-A Cappella Singers ("MACS"), neváhejte a určitě na jejich koncert zajděte, nebudete litovat…

Jan Cimbůrek, Dačice, t.č. studující na Konzervatoři v Českých Budějovicích

 

---

Malé hudební zastaveníčko ve Slavonicích (září 2008)

Na sklonku prvního "Dne evropského dědictví", v sobotu 13.září jsem plna zvědavosti usedla do kostelní lavice kostelíku sv. Jana Křtitele, abych se mohla oddat krásné hudbě, kterou sliboval pozvánkový letáček letos nově vzniklé - a zatím zcela neznámé - vokální skupiny Marika-A Cappella Singers, o.s., zkráceně MACS (čti "maks").

Tento koncert, který uspořádalo naše občanské sdružení Slavonická renesanční společnost, ve spolupráci s MACS, přilákal příznivce vážné hudby ze širšího okolí, než je v podobných případech běžné. Celý koncertní večer uplynul příjemně a splnil mé očekávání relaxace krásnou hudbou. Ze všech účinkujících vyzařovalo velké nadšení a plný prožitek zpívaných skladeb. Skladby vybrané pro první veřejnou prezentaci představily průřez jejich repertoárovým spektrem - počínaje krásnými lidovými písněmi z Čech, Moravy a Slovenska a konče skladbami mistrů  klasiky 18. a 19. století. Za všechny jmenujme alespoň výběr krásně a procítěně podaných 3 písní biblických od Antonína Dvořáka nebo svěže a precizně zazpívanou humornou parodii na operu od F. Richarda Geneeho s názvem "Insalata Italiana".

Již od samého počátku tohoto večera naplněného krásnou hudbou bylo zřejmé, že pojetí vokální skupiny MACS se odlišuje od běžné sborové interpretace. Její podání je totiž založeno na četných sólových výstupech zpěváků ze všech hlasových skupin, které se střídají nebo prolínají se sborem. Také kvalitní klavírní doprovod a působivý doprovod dvou příčných fléten přispěly k celkové atmosféře velmi pozitivně.

Hlavní tajemství působivé interpretace této vokální skupiny jsem nemusela dlouho hledat. Stačilo pozorovat dirigentku Máriu Divišovou (jinak též "Mariku") při práci - a hned bylo zřejmé, odkud celá tato pozitivní energie přichází. V každém jejím pohybu bylo něco silně emotivního a přitažlivého. Celá 14-ti členná skupina byla při zpěvu plně soustředěna na tuto charismatickou a krásnou ženu a svůj zpěv prožívala v harmonickém souladu s jejími pohyby i s výrazy v její tváři.

Když jsem po koncertě mluvila s některými zpěváky, prozradili mi, že právě díky Marice je zpívání v tomto malém sboru oslovuje a nesmírně baví. Prozradili mi také, že svou sobotní veřejnou premiéru, která proběhla u příležitosti Dne otevřených památek nejenom večer u nás ve Slavonicích, ale předtím ještě také v dopoledních hodinách v Telči, cítí jako úplný začátek a nastartování svého snažení na poli hudebně pěveckém, a že mají ještě celou řadu nenaplněných ambicí, zazpívat ještě lépe, kvalitněji a působivěji, než se jim to povedlo v tento jejich premiérový den.

Z.Chadimová

Ve Slavonicích, 14. 9. 2008, pro publikování v tisku: Ozvěny jihozápadní Moravy, Jindřichohradecký deník, a na internetu " www.sbor.cz"